pondělí 18. ledna 2016

Jak mraky jdou...

Mám období, kdy hodně kreslím. Mám měsíce, jako právě teď ty poslední, kdy na to ani nesáhnu, ba ani nevzpomenu. Jedině když mě k tomu děti donutí...
Jedna už pár let stará záležitos, kdy děti experimentovaly s vodovkami. Říkali jsme si, co nám ty rozpité, zapité, slité, rozfouknuté skvrny, fleky, cákance připomínají. Zkoušeli dostat tu změť do vymezených tvarů toho, co jsme viděli.
Jako když pozorujete mraky, co plují po obloze a pozorujete každým okamžikem se měnící obrazy, jednou je to pes, jednou víla... někdy prostě jen mraky...




 Uvidíme, co ty následující měsíce přinesou, že by zase přišlo kreslení :) ...



 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky, vaše milé komentáře mě inspirují k dalšímu tvoření a sdílení :)