pátek 20. března 2015

Lehounká...


sukénka,
jako závan, jako by ani nebyla,
přitom svou barevností nepřehlédnutelná, výrazná, .
... je jako ta síla v nás.

"Hrozně to svrbí, já to ale vydržím." (neštovice)
Unavená se plouží, polehává, občas zanaříká,  pak se ozve: "chi chi chi" Stále bojuje...

Pro malou statečnou bojovnici, která se rozhodla přemoci virus smíchem.
Má můj velký obdiv. Malý človíček a taková velká vnitřní síla.

Spolu jsme šili, z mých starých šatů, kdo ví kde je jim konec, zbyl po nich jen pruh, kdy jsem z dlouhých dělala krátké... akorát na sukénku.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky, vaše milé komentáře mě inspirují k dalšímu tvoření a sdílení :)